Staré "pověsti" rodu

Jak jsem naznačil v úvodu, toto období nemá mnoho věrohodných zdrojů a budu vycházet jen ze zdrojů, které jsou ověřitelné. Problémem zůstává, že není možné, alespoň zatím, prokázat u všech zdrojů vzájemné rodové vazby. Na druhou stranu můžeme konstatovat, že zdroje jsou z jednotlivě definovaných lokalit a pro naší snazší orientaci je označíme jako "stopy" Vosátkovské historie.

1. Stopa popovická

Jednotlivé pramenné informace jsou obsaženy v následujících zdrojích:

Berní rula

- Popovice u Benešova jsou obsaženy v Kouřimském kraji v soupise rytířského stavu jako samostatný statek Popovice společně s dalšími přidruženými obcemi Mladovice, Vojslavice, Kondratice, Věžničky, Lhota Kamenná, Dlouhý Pole Dolejší a Vozlice. V právě posledně jmenované obci jsou uvedeny čtyři selské grunty. Tři stavení jsou označena jako pustá a rozbořená a mezi nimi jedno jako stavení Vosátkovské. U všech těchto stavení je poznámka, že je vrchnost sobě za dvůr učinila. Jediné obydlení stavení ve Vozlicích užíval Jiří Kučera až do roku 1675. Obec Vozlice, někde také uváděná jako Hvozlice, je uváděna od roku 1840 jako pustá. Další velmi zajímavou informaci, kterou obsahuje Berní rula na straně 29 je, že nebylo do výčtu statků v Popovicích zahrnuto neméně než 13 rozbouřených stavení. Na stejné straně je uvedeno, že v Popovicích měl nějaké majetky klášter Sv. Mikuláše na Starém městě pražském. Později řád Křížovníků.

Velkostatek Jemniště

- má ve svém archivu výkaz hospodaření se záduším popovického kostela od roku 1666. V tomto materiálu je uvedeno, že Jakub Vosátka v letech 1666 a 1668 splácel výpůjčku z tohoto záduší. Je možné, že se jedná o Jakuba, který je v dalších letech uveden jako sládek popovský. Stejně tak je tam zaznamenána platba Jiřího Kučery z Vozlic za "železnou krávu".

Matriky

- ve Vlašimské matrice je zaznamenáno 12.5.1652 v Popovicích narození Pavla Vosátky rodičům Janu Vosátkovi, pekaři z Popovic a manželce Magdaleně. Ve stejné matrice je dále zaznamenána celá řada Vosátků jako kmotři nebo svědci.

- v Postupických matrikách vedených od roku 1656 jsou zaznamenáni svědci Vosátkové z Popovic, kteří jsou uváděni jako sládkové popovští. První je uveden Václav v letech 1655-1667, druhý (možný syn) Jakub Vosádka s manželkou Mářou v roce 1684-1694. Ještě později od roku 1699 je uváděn další sládek popovský Jan Vosátka. Protože tito Vosátkové nejsou vedeni jako poddaní vrchnosti, je možné, že byli poddaní církevních majitelů a tito zřejmě zřídili a provozovali v Popovicích pivovar. Zde se nabízí úvaha, zda Vosátkové z opuštěného poplužního dvora ve Vozlicích se nepřestěhovali do církevních služeb v Popovicích a nejsou to vlastně potomci původních obyvatel Vozlic jako možných zakladatelů rodu? V Popovicích je ještě jeden a to docela podstatný problém. V matrikách jsou uváděni jako kmotři či svědci Vosátkové z Popovic, ale v matrikách do konce 17. století jsou uvedeny pouze dva zápisy narozených dětí: dvojčat Jakuby Josefa a Alžběty Ludmily v roce 1682 a Václava v roce 1686 rodičům Václavovi Vosátkovi sládkovi a matce Mařeně. Bohužel, žádný z těchto, ale ani dříve uvedených popovických rodičů není uveden v seznamu obyvatel Popovic v Berní rule ani TK. Teprve ve svobodnických knihách jsou uvedeni jako obyvatelé Václav Vosátka v č.p. 30 a Josef Vosátka v č.p. 32. Možno anomálii nazahrnutí Vosátků žijících v Popovicích mezi poddané místního statku by mohly vysvětlit archivy výše uvedených církevních majitelů. Další možné vysvětlení je, že tito v Popovicích pracovali, ale bydleli jinde. Je to málo pravděpodobné, protože by museli být uvedeni v poddanských seznamech z jejich vesnic.

- Tomáš Vosádka, jeden je podmínečně uvede ve struktuře rodu. Druhý Tomáš je v matrikách veden s manželkou Máří Magdalenou a čtyřmi dětmi rozených v letech 1709-1718 v Lísku. Že by se jednalo o stejnou osobu je vyloučeno. Obec Lísek je vedle Jemniště a pod toto panství spadaly Postupice a později i Popovice. Proto jej zařazuji do popovických stop.

2. Stopa jižní

Jedná se o lokalitu, která zahrnuje jižní oblast Středočeského kraje a sousedící příhraničí Jihočeského kraje. Tato lokalita bude důležitá zejména později v období svobodnickém.

- zde jsou informace pouze v matrikách, ale musíme je rozdělit. Do první skupiny patří ti Vosátkové, u kterých není známá jejich rodová vazba. Zde se jedná o zápis ve Vlašimské matrice když 23.1.1650 se narodila dcera Dorota manželům Janu Vosátkovi a Dorotě z Vondřejovic. Svědkové byli vesměs ze Sedlečka. V matrice postupické je zaznamenána svatba Václava Vosátky z Vondřejovic a Mariany Loudové z Ratměřic dne 28.1.1676. Těmto rodičům se narodila v roce 1678 dcera Marina v Jankově, kde zřejmě pracoval otec jako kovář.

- další matriční zápis z této lokality vlastně do stop nepatří, protože se jedná o osoby, které jsou zahrnuty do rodové struktury, tak jak bude definována v další části. Jedná se o zápis z Chotovinské fary, kde se 11.2.1654 ženil Martin Vosátka z Hlivína, syn Václava Vosátky z Hlivína s Annou Krejčovou z Hoštic, ale zařadil jsme je sem pro důležitost tohoto zápisu, který asi nebyl znám Zahradníkovi.

- v závěru poddanské etapy a začátku následující svobodnické etapy je mnoho zápisů z vesnic jako jsou Bedřichovice, Ratměřice, Sedlečko u Veliše (dříve také Kehárovo Sedlečko), Vesec, Čečkov, Žinice a mnoho dalších z této oblasti. Zcela kuriózní je lokalizace u čtyř nevěst (Jindřich, Tomáš a Vít 2x) ze Sedlečka a k tomu se vždy jednalo o dcery svobodníků. Buď dílo náhody nebo svědectví dosud neobjasněných vazeb.

3. Stopa hlivínská

Jak bylo uvedeno dříve v Hlivíně jsou v Berní rule uvedeny tři grunty svobodnické (Zeman, Tůma a Chalupník). Dva grunty poddanské Václava Vosátky (Bosátky) a Doroty Šenkýřové. Ze studia matričních zápisů týkajících se poddanských gruntů vyplývá, že mimo dvě uvedená jména majitelů statků se vyskytuje v Hlivíně ještě další nositel příjmení Vosátka a to Bartoloměj. Pokusíme se z existujících zápisů charakterizovat jejich nositele.

Václav Vosátka

Je to první příslušník rodu Vosátků u kterého můžeme spolehlivě prokázat následné pokračovatele rodu. Proto jej musíme, než se případně později objeví dřívější rodinné vazby, prohlásit za zakladatele rodu. Předem upozorňuji, že zde vycházím ze znalosti matrik a zejména později definovaných svobodnických knih, kde jsou v podrobně uvedených kšaftech objasněny i starší sourozenecké vazby. Bohužel zde nejsou k dispozici obvyklé tzv. gruntovní knihy pro poddanské stavení. Důvod jejich absence je odvozen od vlastníka - hraběnky Valdštejnské. Tomuto problému se pokusíme věnovat později.

Co tedy může říci a doložit o Václavu Vosátkovi? Není toho mnoho, ale můžeme potvrdit, že v roce 1654 žil v Hlivíně se svou manželkou Markétou, měl s ní zde děti: v roce 1656 syna Pavla, syna Jindřicha v roce 1661 a v roce 1664 dceru Magdalenu. V letech 1653-1666 je v matrikách uveden jako svědek. Obdobně jeho žena Markéta je v matrikách uvedena jako svědek v letech 1652-1661. Statek byl z evidence v Berní rule vypuštěn po roce 1677. Je pravděpodobné, že Václav Vosátka zemřel před tímto datem. Další kusé informace o jeho dalších dětech jsou zjištěny ze záznamů jejich svateb, pokud se konaly v dostupných farnostech a byl u ženicha zapsán jako jejich otec Václav z Hlivína. Toto se podařilo spolehlivě doložit u dvou dětí: Martina a Karla. S využitím těchto informací můžeme sestavit to, co víme o jeho rodině.

Bartoloměj Vosátka

Je zajímavá a trochu záhadná postava v hlivínských stopách. Často je uváděn a v jedné interpelaci příjmení je dokonce uveden jako Vosadil. Není zřejmé v kterém stavení bydlel, ale ve všech svědeckých účastech je uváděn jako hlivínský soused. Bartoloměj nemá v matrice uvedeno žádné dítě a je zde uváděn pouze jako svědek v letech 1651-1664. Často s jakousi Kateřinou, bez znalosti toho zda se jedná o manželku či dceru. Zajímavostí je, že Zahradník jej považuje za děda některých příslušníků druhé Vosátkovské generace, ale průkaz chybí a věkové rozpory jsou nepřekonatelné. Tato Zahradníkova úvaha vyplývala z textu jedné listiny v TK sepsané Jindřichem Osádkou, kde uvádí formulaci: "Bartoň Vosátka děde a Dorota vdova" u dvou majitelů hlivínských statků. Podrobně se o této problematice zmíním u popisu rodiny Jindřicha Osádky. Je ale možné, že se jedná o bratra nebo bratrance zakladatele rodu Václava Vosátky. Důkazy pro toto tvrzení chybí.

Dorota Šenkýřová

Další záhadná postava z hlivínských stop. Dokonce musím vysvětlit, proč je zařazena do této vosátkovské historie. V matričních zápisech se vyskytuje pouze jednou jako svědek a je uvedena jako Dorota šenkýřka popovská s malým š. K zařazení do vosátkovské historie mne vedly dva důvody: možná vazba na popovské sládky z rodu Vosátků a druhým důvodem je to, že jakmile se stal rod Vosátků v další etapě finančně silnější, první co udělal, koupil či jinak získal dvě hlivínská, původně poddanská stavení, ke kterým možná měl nějaké rodové vazby od dob, když je vlastnila Zdislava Valdštejnová.

Václav Chalupník

Tak je uveden jeden z hlivínských svobodníků. Zajímavé je, že v žádných svobodnických knihách se již toto příjmení nevyskytuje. Naopak  v Bystřických matrikách jsou uvedeny tři narozené děti Matěje Chalupského s manželkou Mařenou v letech 1689-1693 v Hlivíně a jedno dítě Václava Chalupského s manželkou Kateřinou v roce 1693 také v Hlivíně. V dalším období se jméno Chalupník ani Chalupský v matrikách již neobjevuje a je možné, že stavení přešlo do rukou rodiny Vosátků.

K uzavření první části prehistorie rodu ve formě stop si dovolím tento závěr:

Vosátkové uvedení ve všech stopách se určitě znali, setkávali se společně jako kmotři nebo svědci. Z dohledaných pramenů však nelze identifikovat jejich příbuzenské vazby, které by umožnily prohloubit pohled do dávnější minulosti rodu. Celou dobu, co jsem se touto nejstarší historií prokousával v roce 2015 mně pronásledovala myšlenka, že klíčem k odhalení ohromné odolnosti, soudržnosti a touze po zlepšení svého poddanského stavení v Hlivíně, hraběnkou Zdislavou Valdštejnovou rozenou Sazimovou z Ústí. Později, když jsem se zabýval historií zaniklé obce Vozlice a tam uvedeného Vosátkovského statku bez konkretizovaných obyvatel tohoto statku, jsem si uvědomil, že kolébkou rodu by mohla být právě tato zaniklá obec. Tyto úvahy si nechám na závěr poddanského období rodu. Nyní se budeme věnovat rozrodu od generace předpokládaného zakladatele rodu Václava Vosátky (Bosátky). Pro větší přehlednost jsem sestavil tabulku prvních tří generací rodu Vosátků:

Schématický rozrod Vosátků z Kobylska