První generace
Jediným nám dnes známým příslušníkem této generace, který měl děti jako dalšíí pokračovatele rodu je Martin Vosátka.Neznáme data ani místo jeho narození a první prokazatelný údaj je zápis v chotovinské matrice o jeho svatbě, který také prokazuje, že jde o syna Václava Vosátky, zakladatele rodu. Zde existuje jedna má fatální otázka - je otec Václav totožný s uvažovaným zakladatelem rodu? Není to další Václav v džungli rodových vztahů spojených se zatím nejasnou Vozlickou či Popovickou větví rodu? Tato pochybnost by zcela rozbourala dosavadní strukturu Hlivínské větve rodu a v dalších úvahách si ji nepřipouštím, i když je možná. Kde žila rodina do roku 1670 není známo. Pravděpodobně mimo Hlivín, protože prvním dítětem tam narozeným je až Pavel v roce 1670. Zřejmě to souviselo s nástupem na otcovský statek. Zde je také nutno poznamenat, že Martin je posledním, který zemřel jako poddaný, i když v některých listinách je uváděn jako svobodník. Žádný zápis ve svobodnických knihách však nemá. Jeho děti už měly šťastnější osud, ale o tom více v popisu svobodnického období rodu.
Martin Vosátka1, narozen kolem roku 1635 pravděpodobně v Hlivíně. S manželkou Annou Krejčovou, dcerou Jana z Hoštic měli svatbu 11.2.1654. Manželka Anna zemřela 24.1.1698 a Martin ji přežil o tři roky a zemřel 1.6.1701. V manželství měli prokazatelně tyto děti:
- Václav
- Mikuláš
- Alžběta
- Jindřich
- Vít
- Dorota
- Pavel
Václav Vosátka2, datum ani místo narození neznáme, asi po roce 1657. Byl možná dvakrát ženatý, stal se svobodníkem a používal svobodnickou pečeť s vlastním znakem. Není znám jeho kšaft, ale vyrovnání jeho dědictví prováděné jeho ženou Evou je uvedeno ve svobodnických knihách. Protože se jedná o potomka, který významně ovlivnil osud rodu, bude mu v další kapitole věnována samostatná část.
Mikuláš Vosátka2, jako u nejstaršího bratra neznáme datum ani místo narození. Odhadem mezi roky 1658-1660. Také se stal svobodníkem v Plchově a známe jeho závěť. Byl ženat s Magdalenou Plíchovskou (Dvořákovou) z Plchova. Protože se jedná opět o potomka, který významně ovlivnil osud rodu, bude mu v další kapitole věnována samostatná část.
Alžběta Vosátková2, narozena mezi roky 1660-1662. Vdala se za Václava Veseckého svobodníka ze Sedlečka 29.10.1683. Ve svobodnických knihách potvrdila své zřeknutí ze svých dědických podílů po otci a případné informace o jejím osudu je možné čerpat z knihy Vesečtí z Vesce (Stejskal). Rodina žila v Pičíně, kde údajně koupila dvě svobodnická stavení, narodili se jim tam děti a Alžběta udržovala stálý styk s rodinou zejména účastí na svatbách či křtech jako kmotra nebo svědkyně. Z mně neznámých důvodu je ve zmíněné publikaci uváděna jako Magdalena.
Jindřich Vosátka2, narozen kolem roku 1665. Stal se svobodníkem a používal svobodnické pečetě. Byl ženat s Kristinou ze Sedlečka a ve svobodnických knihách má svůj kšaft. Byl v celém svém životě velice aktivní (někdy by bylo možné říci až hyperaktivní), významně ovlivnil osud celého rodu a bude mu v další kapitole věnována samostatná část.
Vít Vosátka2, narozen kolem roku 1669. Stal se svobodníkem a používal svobodnickou pečeť se znakem. Byl dvakrát ženatý a má ve svobodnických knihách uveden svůj kšaft. Protože se opět jedná o potomka, který významně ovlivnil osud rodu, bude mu v další kapitole věnována samostatná část.
Dorota Vosátková2, narozena 19.1.1670 v Hlivíně. Další spolehlivé údaje nejsou.
Pavel Vosátka2, narozen 16.1.1673 v Hlivíně. Další údaje chybí.
Uvedené děti tvoří druhou generaci Vosátkovského rodu z Hlivína. Protože se jedná u některých o mimořádně úspěšné a důležité příslušníky rodu, pokusíme se popsat jejich další vývod u každého zvlášť v další svobodnické kapitole rodu. Za zmínku zde stojí ještě Tomáš Vosátka, který je uveden v grafu jako možný syn Martina a sourozenec uvedených dětí. Věkově by tomu Tomáš odpovídal, ale jakákoliv sourozenecká vazba není nikde ve svobodnických knihách a prezentovaných kšaftech potvrzena. Rovněž Zahradník jej prakticky neuvádí, ale protože považuji jeho osobu pro historii rodu za podstatnou, uvedu ji také ve samostatné stati. Tomáš je označován jako svobodník z Hlivína a někdy také z Plchova. Je tedy docela přirozené, že jej uvedu v rámci hlivínské větve rodu, ale je možné, že jeho původ je z dosud nejasné větve z Popovi či Vozlic.