Poddanské období rodu
(aneb prehistorie rodu Vosátků do konce 17. století)
Na úvod této kapitoly musím zdůraznit, že obecně před třicetiletou válkou máme věrohodných pramenů o poddanském obyvatelstvu velmi málo. Totéž platí o našem rodu. Předem upozorňuji, že nemám v úmyslu rozmnožovat přemnoženou literaturu fantasmagorických teorií, budu se držet dokazatelných faktů a tam, kde se uchýlím k hypotézám, tak to zdůrazním. Bude to proto, že problematika rodu Vosátků, zejména její počátky, jsou informačně chudé, nesoustavné a v některých případech i obsahově nepochopitelné s podezřením na možnou falsifikaci údajů. Pro mne je rod Vosátků přece jenom okrajová problematika a případné další pátrání, včetně ověření uvedených hypotéz, nechám na dalších "Voosátkolozích", kterým je rod podstatně bližší.
Začneme příjmením:
V pramenech, které jsem studoval se příjmení VOSÁTKA vyskytuje v mnoha podobách. Bohužel s nejkurióznější podobou se setkáme hned v počátku bádání v Berní rule. Tam je uvedeno jen jedno příjmení ve formě Vosátko jako bednář z Kácova. Jestli je toto příjmení nějak spřízněno s naším rodem jsem nezkoumal. Jiná historie je u poddaného Václava Bosátky, který je uveden ve vsi Hlivín jako poddaný hraběnky Zdislavy Valdštejnové. Evidentně se jedná o chybný přepis příjmení, což lze dokázat tím, že v matrikách narozených v této vsi jsou zapsáni děti s příjmením Vosátka, ale žádné s příjmením Bosátka. Vysvětlit si přepis z V na B dost dobře neumím, vzhledem k zcela rozdílnému psaní obou písmen. V matrikách a svobodnických knihách jsem se setkal s těmito formami příjmení: Osádka, Osadil, Vosátka, Wosátka a ve všech podobách bylo koncové písmeno buď "o" nebo "a", a střední písmeno v příjmení je buď "t" nebo "d". Později se příjmení stabilizovalo do formy Vosátka. Původ příjmení je zřejmý a je odvozen ze slova osedlý či osazený. Toto slovo bylo ve středověku velmi frekventované a zejména po třicetileté válce se mnoha nových obyvatel usazovalo do "pustých" stavení jako nově osedlí.
V současné době je v ČR kolem 780 obyvatel s tímto příjmením. Nejvíce je jich v Praze, ale největší četnost tohoto příjmení je v okrese Votice, Vlašim a Benešov.
Pramen informaci:
Berní rula a všechny následné katastry, vč. jejich průběžných vizitací, zejména pro Postupice, Popovice a Kobylsko
Matriky
- zde přichází v úvahu jen ty fary, které měly matriky zavedené před r. 1700. Základní jsou Benešov (1623), Vlašim (1648), Postupice (1656), Bystřice (1681), Neustupov (1667), Chotoviny (1651), Vrcholtovice (1687), Miličín (1651). Zde musím poznamenat, že jsem prošel jenom ty matriky, na které mne navedli záznamy z testamentů a dědických řízení z pozdějších zápisů ze Svobodnických knih. Je možné, že další matriky, zejména z jihočeských far mohou obsahovat další, zatím neobjevené příslušníky rodu. V současné době můžeme konstatovat, že prakticky všechny matriky jsou digitalizované a volně přístupné, takže je možné uváděné údaje lehce ověřit
Svobodnické knihy
- v těchto pramenech se objevují příslušníci rodu od počátku 18. století, ale jsou v nich obsaženy informace z hlubší minulosti objasňující mnohé z poddanské epochy. Pro poznání prvních tří generací je to základní pramenný zdroj. Zde je situace s digitalizací zatím v počátcích a svobodnické knihy jsou v archivech v současné době k dispozici pouze na mikrofilmech. Jejich fotografování pro studium je obtížné a nekvalitní. Následné studium může být zdrojem chyb.
Publikace
všeobecné: Člověk české středověku (Kolektiv), Rodina našich předků (Horský), Dějiny obyvatelstva českých zemí (Kolektiv), Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století (Procházka), Barokní Valdštejnové v Čechách (Hrbek), Sezimovo Ústí (Klimek), Dějiny Ouběnic (Petráň), Dějiny konfiskace (Bílek), Sborníky Vlastivědných prací z Podblanicka (1957-2010)
se svobodnickou tématikou: Dějiny českých svobodníků (Twrdý), Svobodníci (Müller), Svobodníci ve Středních Čechách (Vaniš), Vesečtí z Vesce (Stejskal)
Za zcela zásadní, mimo některé genealogické webové stránky badatelů (Krajník, Šulc, Vosátka, Vacek), považuji informace získané z osobního archivu dr. Zahradníka, který je uložený v SOkA Benešov. Tento autor byl mj. kronikářem Kobylska a nashromáždil neobyčejné množství informací z této lokality. Publikoval pouze část ze svých bádání a dnes není dostupná ani také jím doplňovaná kronika obce Kobylí. Pokoušel se zpracovat historii jednotlivých stavení a jejich majitelů. Stejně tak se pokoušel zpracovat a identifikovat příslušející polnosti a další pozemky k jednotlivým hospodářstvím. Neskutečný objem informací a zejména práce regionálního historika, kterou však již nestačil zcela dokončit.